Nahrávání není jen technickou záležitostí. Nejde jen o to naučit se pracovat s ekvalizérem nebo kompresorem. Pokud chceme aby kvalita práce rostla potřebujeme v domácím studiu i vhodnou strategii. V tomto postu vám ukážu 3 tipy jak zlepšit kvalitu nahrávek.

Máte rádi rozhovory? Já ano. I v rozhovorech, které jdou mimo okruh mých zájmů naleznu občas doslova zlaté nugety, strategie, které jsou použitelné (nejen) v nahrávacím studiu. Nejraději mám rozhovory s lidmi, kteří tvoří nebo řeší podobné problémy jako já ve studiu.

Nedávno mě zaujal krásný rozhovor se spisovatelem Markem Šindelkou. V rozhovoru mluví o svém posledním románu Únava materiálu , za který byl oceněn cenou Magnesia Litera. Zhruba prvních 9 minut hovoří o vzniku knihy. Pak mezi 9:00 až 11:00 minutou přejde rozhovor ke způsobu psaní knih.

Zazní otázka:
„Přemýšlíte když píšete, nebo až když děláte korekce denní práce?“

První část odpovědí je o stavu nadšení při samotném psaní. O zápalu, který vás při tvoření uchopí a dostanete se do stavu tvůrčího soustředění. Kdy se neřídíte tolik rozumem, ale spíš intuicí. (Kdo někdy dělal autorskou práci, jistě ví přesně o čem jde řeč) v druhé půlce odpovědi Marek Šindelka říká to podstatné: „„…pak přichází ta redakční fáze, během které musí člověk zapojit rozum zpět na 100% a bejt krutej k tomu textu, odstranit vše co ho přetěžuje, vše co je jen nějaká ozdoba.“

Otázka:
„Umíte to poznat sám? Často k tomu člověk potřebuje impuls“

Odpověď:

„Přesně. Do jisté míry, samozřejmě je člověk přísný k sobě, ale potom už něco jednoduše nevidí. Pak nastupuje ta fáze, kdy spolupracuje s redaktorem, nebo já to rozesílám v konečné fázi až 5 lidem a shromažďuji tu zpětnou vazbu, protože ten mýtus že umělec je génius je naprosto lichý.

Je to velká práce ve které se může člověk snadno ztratit, může něco přehlédnout. Může ztratit pojem o tom celku velice snado. Což je nejsnadnější. Takový bludný kámen, že se text rozleze do směru který nečekal a už to neslouží tomu celku, tomu co chtěl říct. Na to je redaktor a je to jeho práce aby to zachránil.“

Celý rozhovor si můžete poslechnout zde:

V těchto dvou minutách zazní hned několik myšlenek které platí na 100% i v nahrávacím studiu.

1. Nebojte se vyhazovat

Z pozice autora si nezakazujte nic. Pokud se dostanete do stavu tvůrčího soustředění, nahrajte, zapište, jakýkoliv nápad. Jak říká Marek Šindelka v rozhovoru, je to stav, kdy jste ve vleku nálady a situace.

Poté ale nastane druhá fáze – tříbení materiálu.

Při psaní přestaneme vnímat čas a prostor, ale s odstupem zjistíme, že ne každý nápad je opravdu hodný zveřejnění. Nelpěte na každé notě, či slově které napíšete. Naučte se nemilosrdně osekat nápady od balastu a jděte k podstatě sdělení. Ptejte se sebe co nejupřímněji zda právě tento nápad, stojí za to aby byl sdělen světu. Zda třetí sloka či druhé sólo atd .. je to co posiluje vyznění celé skladby.

Paradoxně, jedním z největších problémů, které vidím v produkci domácích studií není technická kvalita nahrávek, ale nízká kvalita autorské práce. Buď v samotném námětu, nebo ve špatné aranži.

Můj oblíbený citát říká „Dokonalosti není dosaženo tehdy, když už není co přidat, ale tehdy, když už nemůžete nic odebrat.“

Vypěstovat si schopnost opustit špatný nápad není snadné, ale zcela zásadně to ovlivní výstupy vaší autorské práce.

2. Vytvořte si tým

V druhé odpovědi nalezneme další praktickou radu:

„samozřejmě je člověk přísný k sobě, ale potom už něco jednoduše nevidí. Pak nastupuje ta fáze, kdy spolupracuje s redaktorem, nebo já to rozesílám v konečné fázi až 5 lidem“

Tedy – práci konzultujme s někým dalším, než ji vypustíme do světa. Nejednou jsem se setkal s názorem: „Domácí studio mám proto, že je jen moje.“ Jinak řečeno, já nejlépe vím jak má věc vypadat.

V případě tvorby profi nahrávek se vždy jedná o týmovou práci. Marek Šindelka k tomu v rozhovoru říká: „…protože ten mýtus že umělec je génius je naprosto lichý“. Připusťme si, že ze spolupráce s jinými lidmi získáme víc, než že budeme trvat na tom že sami vyřešíme vše nejlépe.

Vytvořte si tým lidí se kterými budete spolupracovat. Např. angažujte hudebníky místo použití midi nástrojů. Ano je to více práce a znamená to pomalejší postup. Ale vaše písničky jsou jako děti, měli by jste pro ně chtít to nejlepší.

A i kdyby jste byli skvělí instrumentalisté, ve světě profi nahrávání je běžné že i špičkový interpret si přizve na nahrávání producenta. Smysl je jasný – mít proti názor a protiváhu k vlastnímu rozhodnutí.

Vytvořte si okruh lidí, kterým zašlete své nahrávky k poslechu, dříve než je pošlete do světa.

3. Naučte se přijímat zpětnou vazbu

V nějakém okamžiku je věc hotová a my jí budeme chtít veřejně prezentovat. Když do svého projektu nebo písně dáváme maximum, chceme aby měla kladné přijetí. Zjistit, že se písnička na které tvrdě pracujete se nelíbí je velmi frustrující.

Proto je dobré nejdříve zjistit u svého týmu (viz bod 2.) zda nelze na věci ještě něco změnit. Většinou to ale neděláme. Znamená to totiž překročit svou komfortní zónu. Jakákoliv autorská tvorba je formou jistého mentálního odhalení. Není snadné se zeptat co si vaše okolí o věci myslí.

Zpětná vazba je ale důležitá. Pokud se chceme posouvat dopředu a být lepší, musíme se ptát. (A nemyslím tím zeptat se své přítelkyně nebo maminky. Ty váš zpravidla pochválí za cokoliv :)

Naučte se konfrontovat svou práci s názorem zvnějšku. Není to vždy příjemný proces, ale díky němu se můžete velmi rychle posunout v kvalitě vašich nahrávek.

3 strategie pro efektivnější práci ve studiu