Při míchání se snažíme o naplnění naší vize jak má výsledek vypadat. Čím přesnější představu máme, tím rychleji mícháme. Jak práce postupuje, začneme se nořit do větších detailů a náš odstup od mixu se zmenšuje. Nakonec může být výsledek zcela jiný než jsme si ho představovali. Jak udržet práci na mixu ve vytčeném směru?

Papír a tužka

Tento tip by se mohl také jmenovat: První dojem z mixu je neopakovatelný. Je jedno zda použijete skutečný papír a tužku nebo jejich elektronickou podobu. To jak na nás zapůsobí mix při prvním poslechu je moment, který se neopakuje. A náš pocit z prvního poslechu by jsme si měli uchovat co nejdéle.

Vezměte si papír, tužku a napište si co na vás v písni působí nejvíce. Je to výrazný vokál? Kytarový riff? Jakou emoci píseň předává?

Jinak řečeno – na čem budete chtít mix vybudovat? Chcete aby byla píseň energická, nebo má mít melancholické vyznění?

Dojem prvního poslechu se vám postupně ztratí. Takto si uchováte tento vjem déle. Během mixu děláme mnoho rozhodnutí, které děláme rozumově. Tyto rozumově promýšlené kroky nás vzdalují od emočního zásahu který přináší první poslech.

Export hrubého mixu

I když poprvé slyšíme mix pouze jednou, můžeme se vracet do okamžiku než jsme s mícháním začali. Můžeme mix kontrolovat zapínáním a vypínám všech plugin. Pokud ale chceme takto kontrolovat celý mix, můžeme si v okamžiku kdy máme hotový hrubý mix (Poměry hlasitosti a panoramy) tuto podobu mixu vyexportovat a zpětně importovat do projektu.

Pak máme možnost rychle si poslechnout mix v jeho původní podobě. Velmi rychle zjistíme, zda se mix posouvá správným směrem či ne. Může se klidně stát, že tahle verze bude mít více energie než verze mixu již rozpracovaného. A může nás to přimět začít od znovu.

Musíme dávat pozor aby jsme hrubý mix neposílali přes master sekci mixu ve které máme také zapojené efekty.

Budík

Faktor, který negativně ovlivňuje naše rozhodování je únava. Proto je třeba dělat během míchání pauzy.
Mix je „Reaktivní proces“ – reagujeme na něco co přichází v mixu, to upravíme a opět na to reagujeme.
Tento proces nás vtahuje ke stále větším detailům. Pokud zapomeneme sledovat čas, můžou uplynout klidně hodiny při kterých neděláme pauzu.

Náš sluch se velmi rychle adaptuje na danou situaci. To co by nás „trklo“ na odpočinuté ucho, snadno přehlédneme, pokud pracujeme v jednom kuse. Mnoho zvukařů zná situaci – míchám večer – zní to skvěle – poslechnu ráno – slyším plno chyb.

Použijte budík, který bude hlídat pauzy za vás. Nejlépe ve formě nějaké aplikace na počítači,která scanuje vaši činnost a upozorní vás že je čas udělat pauzu.

Budík 2

…ano budík ještě jednou … Z výše uvedeného je patrné – čas je náš nepřítel.
Míchat musíme rychle aneb 1 hodina(y) rozhoduje(í).

Znáte pravidlo 80/20?

To říká, že 80% výsledku vychází z 20% naší aktivity. Zbylých 20% výsledku vychází z 80% naší aktivity.
To si můžeme vyložit tak že 20% správně vybraných činností přinese 80% výsledků.

V mixu to znamená, že nejdůležitější vliv na výsledek mají základní procesy – hlasitost, panorama, ekvalizace a komprese. A ty upravujeme jako první.

Jinak řečeno, čím rychleji dokážeme mix upravit, tím déle zůstáváme v módu „prvního dojmu“.

Podívejte se na toto video s jedním z neznámějších zvukařů na světě. Chris Lord-Alge v čase 4:42 říká:
„Time is your enemy in mixing. The longer it takes, the worse it gets.” = Čas je váš nepřítel. Čím více času to zabere, tím horší to je“.

Použijte tedy nějaký budík a snažte se základní činnosti udržet v časovém rámci. Např. základní mix do 30 minut – ekvalizace do 1 hodiny atd. Pokud tento limit přetáhnete, jděte dál. Nedovolte aby vás nepodstatný detail zdržel a připravil vás o dojem z prvního poslechu.

3+1 tip jak neztratit perspektivu v mixu