Jak na ekvalizaci – interaktivní tabulka
Jistě vás někdy napadlo, zda neexistuje pomocník, který by jste mohli použít k zjištění rozsahu jednotlivých nástrojů. Něco co by vám pomohlo zorientovat se při ekvalizaci v mixu a ujasnit si jaké frekvence jsou pro daný nástroj typické a kde je hlavní „frekvenční těžiště“ daného nástroje.
Jeden takový nástroj vám chci dnes ukázat.
Pro tyto účely můžete použít tuto interaktivní tabulku na webu Indipendent recording.
Najdeme zde opravdu mnoho informací, pojďme se na to podívat podrobněji.
Levá strana – hlavní okno
Jak je z tabulky patrné, každý nástroj má své místo v celém frekvenčním spektru.
Samotné nástroje jsou rozdělené do sekcí a tabulka ukazuje jejich rozsah včetně vyšších
harmonických složek. To je docela důležitý detail a tím se tato tabulka liší od běžných, podobných materiálů, které uvádějí pouze rozsahy nástrojů.
Každý nástroj/zvuk kromě své kořenové frekvence vyzařuje tzv.vyšší harmonické nebo li alikvóty. To jsou násobky kořenové frekvence. V okamžiku, kdy zazní základní tón, proznívají i vyšší harmonické. To dává nástrojům jejich barevný charakter. Pokud se zamyslíte nad tím jak rozeznáváme zvuk jednotlivých nástrojů od sebe, jednou z příčin je právě vyšší harmonická složka zvuku. Proto nám běžná tabulka s rozsahy hudebních nástrojů pro zvučení nestačí.
Zkuste si někdy na akustickém klavíru zmáčknout nějakou hlubší klávesu a poslouchejte jak se rozezní i vyšší harmonické složky.
Nástroje
Tato tabulka tyto informace obsahuje a proto se můžeme např. u první položky Male voc (mužský hlas) dozvědět, že jeho rozsah jde až do 16.000 Hertz což je samozřejmě nemožné, pokud by jsme to považovali za základní tón.
Červená část nám ukazuje rozsah základních tónů, tedy to co budeme považovat za rozsah odkud – kam daný nástroj hraje. Černá část ohraničená žlutě představuje tu nejvyšší složku zvuku, která se anglicky nazývá air. Ta dodává zvuku vzdušnost a zvonivost. Černá část nástroje ohraničená červeně, představuje základní tóny v basovém a subbasovém prostoru.To je naopak část frekvenčního spektra kterou spíše cítíme než slyšíme.
Spodní část tabulky ukazuje vztah k absolutní výšce na klávesnici piána. Samozřejmě některé nástroje mají rozsah pohyblivý v závislosti na jejich konstrukci (a hráči), ale rozdíly nebudou velké.
Ve spodní části tabulky najdeme také slovní specifikaci jednotlivých pásem. Můžeme si tak udělat představu, jak jednotlivá frekvenční pásma ovlivňují celý zvuk. Např. U 200 Hz najdeme popis Warmth. To znamená, že okolo 200 Hz nám začínají základní tóny většiny nástrojů a v tomto regionu vnímáme jejich plnost, hutnost a pocit vřelosti nebo „tepla“. (Proto je také v této frekvenční částí mixu největší „nával“ a je třeba tyto frekvence pečlivěji ekvalizovat)
Pravá strana
Pokud budeme kurzorem myši hýbat v tabulce ze strany na stranu, všimnete si, že se nám na pravé straně mění parametry podle toho kde se kurzorem zrovna nacházíme.
V prvním okénku Spectrum Data najdeme základní přehled rozdělení frekvenčních pásem od sub basu po nejvyšší frekvence.(Tato rozdělení se často v různých tabulkách trochu liší, berte je tedy jako základní přehled) Také se v tomto okénku dozvíte jak tato konk. pásma ovlivňují zvuk jako celek.
V prostředním okénku Instrument Data najdete přesné rozsahy zvolených nástrojů a základní informace o tom v jakých pásmech daný nástroj operuje.
Zajímavá je poslední tabulka Ear sensitivity. (Tato tabulka se dá i zvětšit.) Z ní se dozvíme na jaké frekvence je lidské ucho nejvíce citlivé v závislosti na hlasitosti. Je dokázáno, že čím je hlasitost vyšší, tím lépe slyšíme i frekvenční okrajová pásma. (Proto máme rádi, když to hraje na hlas). To je z tabulky patrné. Můžeme z ní také odvodit, že pro frekvenční vyvážení mixu bude třeba dodat okrajovým pásmům více energie než bude třeba ve středech.
Jak vám tedy tabulka pomůže při ekvalizaci?
– Při pohledu na jednotlivé nástroje uvidíte kde se nacházejí jejich nejdůležitější frekvence. Je pak snadné vidět jak hodně můžete odfiltrovat frekvence daných nástrojů Hi pass filtrem.
– Uvidíte které nástroje pracují v podobných frek. pásmech a tak se přetlačují o místo. Kde bude tedy třeba ekvalizovat více detailně a dělat nástrojům více místa.
– Uvidíte které frekvence jsou důležité pro prosazení daného nástroje v mixu.
– Uděláte si základní přehled o tom odkud – kam sahají základní pásma. (Basy, středy atd.)
Tato tabulka představuje výborný nástroj pro základní orientaci v souvislostech mezi laděním nástrojů a frekvencemi. Zkušenější zvukaři většinou z praxe vědí, kde se jednotlivá pásma daných nástrojů nacházejí. Je dobré být takto teoreticky vyzbrojen a základní informace o nástrojích znát. Kromě samotného poslechu a různých měřáků frekvencí je to pomocník k pochopení jak frekvence souvisejí s laděním nástrojů.
Jak na ekvalizaci – interaktivní tabulka
