Když při míchání začneme používat efekty (či pluginy) musíme je vložit do cesty zvuku procházejícímu skrz mixpult. Z doby analogového nahrávání se nám zachovaly dvě základní možnosti zapojení – Insert a Send. Jaký je v nich rozdíl, kdy a jak je použít?

Analog vs Digitál

Po příchodu digitální platformy se práce se zvukem změnila. Mnoho zažitých zvyklostí z analogového světa již neplatí. Některé věci ale zůstaly neměnné a přenesly se i do moderních DAW. Je tedy jedno zda pracujeme na analogovém mixpultu nebo ve virtuálním mixu našeho nahrávacího software.

Princip zapojení insertu a sendu je stejný.

Efekty v mixu

Při míchání dříve či později sáhneme k použití jednotlivých procesů (efektů), kterými zvuk upravujeme. Efekty jako ekvalizér, kompresor nebo reverb musíme v mixu vložit signálu do cesty. Teprve pak můžeme efekty na zvuk uplatnit.

Insert a send tedy představují dva různé vstupní body, které můžeme pro zapojení efektů použít.

Insert a send se liší tím v jakém místě mixpultu se nacházejí a jakým způsobem skrz ně zvuk prochází.

Insert a Send

Jaký je tedy rozdíl mezi insertem a sendem?

Již samotný název nám napovídá:

Insert (Vložit) – je způsob zapojení, kdy zvuk prochází skrz daný efekt beze zbytku. Zvuk je efektem plně ovlivněn.

Send (Odeslat) – Signál se v daném místě mixu rozbočí a odesílá se do efektu a zpět se v libovolném poměru přimíchává k suchému (neefektovanému) signálu ve stopě.

Jasné to je z následující tabulky:

Proč insert i send ?

Pro tento způsob zapojení jsou dva důvody.

1. Funkce

U některých procesů z podstaty chceme, aby jimi byl zvuk ovlivňován zcela. Klasickým příkladem je ekvalizér nebo kompresor. U nich předpokládáme, že budou zvuk upravovat plně a ne poměrově.

Pro tento typ zapojení se používá insert.

Naopak u některých efektů chceme kontrolovat míru jejich působení na signál. Chceme mít možnost nastavit úroveň působení na danou stopu. Efekty jako reverb, delay chceme mít možnost kontrolovat poměrově.

Pro tento typ zapojení použijeme send.

2. Kapacita

Pokud se vrátíme v čase, míra efektů, které se mohli na analogovém mixupultu použít byla omezená. V té době každý efekt = 1 kus hardwarovného zařízení. Proto se používá zapojení v sendu – možnost poslat jakýkoliv signál v mixu do daného efektu.

Jinak řečeno, jakýkoliv zvuk který máme na šavli mixu můžeme odeslat do stejného efektu.

Teoreticky, v době digitálního mixu je tento problém překonán, protože jednu pluginu můžeme jednoduše zkopírovat kolikrát chceme, jediný limit představuje síla našeho systému.

Nejde ale jen o kapacitu. Tento způsob zapojení je také rychlejší a umožňuje nám míchat plošně.

Představme si např. rozmíchané bubny do 10 stop. Nastavovat jednotlivě u každé stopy reverb je nejen časově zatěžující, ale pravděpodobně by nám to zásadně zatížilo celý systém. A i v dnešní době velké výpočetní kapacity počítačů je dobré s výkonem šetřit.

Co je správně?

Stejně jako u jiných věcí – jedná se o zažité postupy – nebo doporučení. Není chyba zapojit např. reverb do insertu nebo kompresor do sendu. Pokud to slouží našemu záměru, není žádné “ správně“ je jen to co „zní dobře.“

Nebojte se experimentovat a pokud rozumíte tomu jak je signál v mixu routován (směřován) – pravidla změňte.

V následujícím videu se podívejte na praktickou ukázku nastavení insertu a sendu.

Video

Celá série Základy práce v DAW

Základy práce v DAW – 7. Insert a Send