Produkce v nahrávacím studiu zahrnuje krok kterému se říká editace. Je to proces vyčištění stop od neužitečného signálu. Je to také úprava, kdy se ze surových stop snažíme vytáhnout maximum. Jak co nejlépe připravit stopy pro mix?

V příspěvku Organizace projektu v DAW jsem psal o tom jak připravit projekt technicky. V tomto postu se podíváme na to jak připravit samotný hudební materiál pro mix.

Co je editace?

Představte si následující situaci. Přijdete z nákupu domů a vyložíte na stůl všechny potraviny. Budete chtít uvařit jídlo z polotovarů, které jste přinesli. Na stole máte zeleninu, brambory atd.. Žádný z těchto polotovarů nevezmete a nedáte je hned vařit. Brambory se musejí oloupat a nakrájet. Zelenina očistit a nakrájet. Polotovary musíte na vaření připravit.

Stejně funguje editace. Proces, při kterém surové stopy z nahrávacího dne připravíme do optimální formy pro mix.

Proč je editace důležitá?

Každý rozumí procesu nahrávání tak, že nejdříve se stopy nahrají a pak smíchají. Ale mezi těmito dvěma kroky je ještě fáze editace. Editování je zpravidla rutinní a časově náročná činnost. Je ale fatální pro dosažení moderního zvuku. Vyčištěním stop „vymáčkneme“ to nejlepší ze zdrojového materiálu.

Základní editace

Při nahrávání dostaneme do záznamu nejen výchozí informace, ale i plno odpadu, který zvukově ruší a snižuje čistotu poslechu.

Nikdy nenahrajeme stopu přesně od – do. V záznamu nám zbudou různé „přípravné“ ruchy na začátku nahrávání, odkašlávání či nadechování vokalisty různé brumení či „škrábání“ na strunách kytary, vrzání podlahy nebo židle atd. To samé platí pro konce tracku.

V některých stopách nalezneme dlouhé úseky bez signálu, které v nahrávce zbytečně zůstávají. Např. stopy přechodů v bubnech. Přesto, že se na přechody nehraje stále, blána bubnu u které je mikrofon hučí i při úderech na ostatní části soupravy. Když tuto část stopy vyčistíme, celkový zvuk bubnů se projasní.

Pro tyto základní editace používáme čtyři techniky – Fade in, Fade out, Crossfade a úplné odstranění daného místa.

Fade in a Fade out postupně přidává či ubírá hlasitost na začátku a konci stopy. Tak začistíme všechny stopy v projektu pro čistý nástup a ukončení tracku.

Crossfade je kombinace obou těchto technik. Tu používáme k prolnutí dvou na sebe navazujících částí stop. Většina DAW má tuto funkci pod klávesovou zkratkou X. Crossfade funguje tak, že hlasitost rychle utlumí a opět rychle vrátí nazpět. Tak se dají spojit místa kde je jinak slyšitelný střih.

Pokud se vrátíme k příkladu přechodů u bubnů, část stopy kde nehraje konkrétní buben, odstraníme zcela. V tracku necháme pouze ta místa, kde je nějaká zvuková informace.

Další z velmi účinných a přehlížených nástrojů základní editace je použití funkce Mute. Některá stopa nám v projektu nepasuje, buď proto že je v aranžmá nadbytečná (častý případ) nebo že je zahrána
špatně. Její použití i oprava je nesmyslná. Nebojte se stopy eliminovat. Zlaté pravidlo říká, že věc je hotová ne když už nelze nic přidat, ale když už nelze nic ubrat. Mute funkce je velmi platný způsob přípravy mixu.

V této fázi se tedy snažíme odstranit všechny „nehudební“ zvuky, mlaskání zpěváka, šum z kyt. aparátu tam kde nehraje atd. vše co se nabalí během nahrávání do stopy.

Tím jsme ale zdaleka nevyčerpali možnosti které máme. Díky digitálnímu zpracování zvuku můžeme jít mnohem dál.

Pokročilá editace

Sledujeme tři cíle: Oprava špatné performance, timingu a ladění.

Oprava špatné performance

Ačkoliv se to zdá samozřejmé, jednou z nejúžasnějších schopností DAW je střih, kopírování a přemístění jakékoliv informace kamkoliv jinam.

Tato zdánlivě jednoduchá technika nám dává velkou palební sílu při vyladění celého projektu. Díky nedestruktivní podstatě editace = kořenová data zůstávají nedotknuta jakoukoliv změnou v projektu, můžeme přesunout či vyměnit jakoukoliv informaci za jinou.

Např. máme scénář kdy doprovod kytary ve sloce 1 je dobrý a ve sloce 2 chybný nebo nemá správný feel. Zkopírujeme tedy sloku 1 a vložíme jí do sloky 2. (Samozřejmě pokud jsou obě místa formálně stejná)

Podobnou techniku používáme pokud máme pro daný part více verzí. V DAW můžeme vrstvit verze v jedné stopě nad sebe. Tato funkce se jmenuje v každém DAW odlišně, ale najdeme ji v každém. Např. nahrajeme 3 verze sóla na 16 taktů. Z verze 1 použijeme prvních 8 taktů z verze 2 další 4 takty a z verze 3 poslední 4 takty.

Této technice se říká Comping. Jedná se o sesazení „Best of“ verze z nahraných verzí. Výsledná stopa je sestavená výběrem nejlepších momentů ze všech verzí. Jistě tušíte jak silný nástroj to je.

Oprava Timingu

Řekněme si upřímně, že mnoho hudebníků má problém hrát rytmicky přesně. Určité variování v timingu je přirozené. Ale při vrstvení jedné stopy na druhou může mít i dobrý hudebník problém s přesností hry. (I proto, že hudebníci jsou zvyklí hrát dohromady a vrstvení stop dotáčkami je pro ně méně přirozené)

Opravou timingu tedy myslíme sesazení všech stop k sobě tak, aby vše hrálo v čase společně a v případě nahrávání na metronom i ve vztahu k absolutnímu tempu.

Dříve než ale k této úpravě přistoupíte, zamyslete se jak moc chcete nahrávku rytmicky „srovnat“. V tomto případě můžete totiž věc přehnat a skončit s dokonale přesným ale sterilním základem.

Timing můžeme dělat hybridně, např. můžeme srovnat pouze první doby daného tracku, ostatní necháme přirozeně plynout. Stejně tak můžeme srovnat např. stopu basy na kopák. O úpravě celých bubnů najdete video zde.

Pokud upravujeme nějaký multináběr jako jsou třeba bubny, nebo nástroj nahraný na více mikrofonů, vždy hýbeme se všemi stopami, ne jen s konkr. stopou. Je důležité zachovat poměry mezi mikrofony. Jinak začne docházet ke změně barvy a rozdílům ve fázích.

Úprava timingu je velmi závislá na žánru který mícháme a také na míře vkusu. Něco jiného je bluesová nebo jazzová nahrávka, která je na rytmickém cítění postavená nebo moderní pop song nebo metalový masaker, kde je rytmická „rovnost“ stylový úzus.

Oprava ladění

Stejně jako s timingem občas narazíme na špatnou intonaci vokalisty. Případně na špatně naladěný nástroj, nebo konkrétní tón. V dnešní době je zvykem, že jsou nahrávky doladěné. Ale jako v předešlém případě i v populárních nahrávkách najdeme plno příkladů, kdy je zpěv lehce nedoladěný ale má dobrý feel.

A zde platí, pokud je stopa opravdu falešná nebo intonačně často mimo, nemá smysl jí upravovat. Je lepší ji nahrát znovu. Pokud máme v tracku občas intonační zakolísání, upravíme ho.

Nástrojů na úpravu ladění je mnoho. V případě Cubase najdeme editor na doladění přímo v uvnitř DAW. Pokud ale takový software k dispozici nemáme, můžeme se ohlédnout po nějaké specializované plugině. K těm oblíbeným patří Antares Autotune, Revoice Pro 3, Celemony Melodyne, Waves Tune.

Ovládnutí dolaďovacích programů chce zkušenost a experimentování. A ne vždy se vám podaří věc opravit na 100% a je nutné přistoupit na určitý kompromis.

Co dál?

Pokud máme stopy vyčištěné, srovnané rytmicky i intonačně, máme v zásadě hotový základ pro dobrý mix. Přidávám ještě několik typů, které z mého pohledu k tématu editace patří.

Funkce Bounce

V příspěvku o organizaci projektu jsem zmínil funkci Bounce (Consolidate). Tou prolepíme jednotlivé části ve stopě do jednoho celku. To nám projekt zpřehlední a máme větší kontrolu, že si nahodile stopou nepohneme.

Má to ale ještě jednu výhodu – smícháním stopy nemusí DAW „propočítávat“ všechny editace jako crossfade. Např. pokud máme 14 stop bubnů a na nich crossfade, v daný moment musí DAW propočítat 28 stop najednou. Prolepením stop snížíme trochu nároky na běh systému.

Převod Midi na Audio

Pokud používáme v projektu midi stopy, vždy je před začátkem mixu převedeme na audio. Z pohledu mixu se lépe pracuje se zvukem v audio formátu, než s výstupem zvuku z virtuálních nástrojů. Vypnutím virtuálních nástrojů opět ušetříme plno výkonu procesoru pro samotný mix.

Sampling a Reamping

V určité nadstavbě můžeme za přípravu na mix považovat i tyto dvě techniky. Jsou to sice úpravy, které neděláme vždy, ale pokud chceme začít míchat, můžeme je brát jako součást přípravy na mix.

Někdy máme zvukový materiál v sonicky nevyhovující podobě. To znamená i když je zvuk nahraný dobře, nehodí se nám typově do kontextu nahrávky. Proto můžeme přistoupit k jeho nahrazení, nebo přimíchání k originální stopě.

Sampling je v tomto smyslu technika, kdy nahradíme zvuk za jiný pomocí sampleru. Ten spouští vzorky „samply“ (nahrané v profesionální kvalitě)a ty nahrazují originální zvuk. Většinově mluvíme o bubnech. Protože nám může takový software zatěžovat systém, můžeme nové stopy vyexportovat a nasadit zpět do projektu a sampler vypnout.

Podobná technika je Reamping. Ta se týká hlavně úprav zvuku strunných nástrojů.
(Resp. všech zvuků, kde chceme simulovat průchod zvuku skrz kytarový aparát) Pokud nahrajeme kytaru nejen přes aparát, ale zároveň máme oddělený, čistý signál, můžeme ho znovu poslat do kytarového aparátu nebo softwarové simulace a upravený znovu uložit do projektu.

Obě tyto techniky většinou děláme až v průběhu mixu, ale pokud chceme začít s čistým projektem bez dalších „zatěžujících“ procesů pro systém, můžeme k nim přistoupit ještě před samotným mixem.

Dofázování

Dofázování je technika nakročená spíše k mixu, ale já jí považuji za přípravnou práci a nechci aby mě řešení fáze již odvádělo do samotného mixu.

Pokud nahráváme jeden zdroj zvuku více mikrofony, je třeba kontrolovat zda k jednomu z mikrofonů nedochází zvuk později než k prvnímu. Pokud ano, dochází k borcení frekvencí a ztrácíme v signálu informace, které jsou v něm obsažené.

K dofázování používáme buď příslušnou funkci na mixu nebo plugin. Ten dáváme na první místu v insertu.

Kolik editace je dost?

Na závěr mi dovolte trochu filozofického náhledu na téma. Editace je proces, který se může velmi snadno zvrhnout v orgie úprav. A to nemusí přinášet nejen dobrý výsledek, ale může to být úplná ztráta času. Smyslem editace není ze špatně nahraných stop udělat dobré. Ale dobře nahrané stopy vyčistit a udělat z nich ideální tvar pro mix.

Editace je také věcí stylu a vkusu. Čím modernějšího soundu chceme dosáhnout tím více se zabýváme detaily i v editaci. Je třeba dávat pozor aby jsme neměli nahrávku dokonale srovnanou a doladěnou, ale sterilní a plochou. Určitá nepřesnost je součástí hudebního přednesu a naprostá unifikovanost působí neživě a roboticky. Nahrávka přestane dýchat.

Jaké jsou vaše oblíbené editační postupy? Napište mi do komentářů!

Editace stop v DAW