Tajemství EKVALIZACE v Mixu. V čem tkví dobře ekvalizovaný mix? Jak použít ekvalizér tak, aby byl mix vybalancovaný?

Proč nezní ekvalizace v mixu dobře?

Jednou z největších chyb při ekvalizaci u začínajících zvukařů je, že o jednotlivých stopách nepřemýšlí jako o součásti celého mixu. Dělají úpravu tak, že daný zvuk oddělí od zbytku nahrávky a poté ho ekvalizací upraví. Tento přístup nebude fungovat. Pokud takto upravíme celý mix, bude znít nekonkrétně a uzavřeně. Je to jako malovat obraz poslepu.

Rovnováha mixu

Stopy vždy ekvalizujeme na pozadí celého mixu. Ekvalizace funguje pouze pokud jednotlivé zvuky “sesadíme“ k sobě. Tak aby každý zvuk měl své místo a nepřekážel si se zvukem jiným. Pokud tvarujeme danou stopu bez přemýšlení jak její úprava bude ovlivňovat zbytek mixu, skončíme s nevybalancovanou nahrávkou.

Je běžné že vysolovaný zvuk zní sám o sobě špatně, ale dobře funguje v mixu. Pokud se naučíme vnímat mix jako celek, nebudeme se bát upravit jednotlivé zvuky tak, že budou v mixu funkční.

Nejde nám tedy o postavení mixu na jednotlivých zvucích, které se snažíme udělat co nejširší, ale bereme jednotlivé složky mixu jako dílky, které sesazujeme dohromady.

Dobře ilustruje tuto věc příhoda z praxe. Při hraní s kapelou si můj klávesista půjčoval klávesy značky Kurzweil. Tento nástroj patří ke špičce klávesových nástrojů. Před koncertem při výběru zvuků mi zněl nástroj suše a bez náboje. Vše se změnilo v okamžiku, kdy začala hrát celá kapela dohromady. Zvuky skvěle zapadaly do zvuku kapely. Původní „strohost“ zvuku se projevila jako funkční.

Podobný princip je možné uplatnit při ekvalizaci v domácím studiu.

Video

Tajemství EKVALIZACE v Mixu