Kolísající dynamika je jednou z výzev, které musíme v mixu řešit. Dynamika je nedílnou součástí hudebního projevu. Jako zvukaři s ní musíme umět pracovat a umět jí správně kontrolovat. Dnešní post vznikl na základě dotazu jednoho z čtenářů. Jak tedy správně pracovat s dynamikou v mixu?

Čtenář blogu Honza mi poslal dotaz:

Mám takový problém, nebo možná spíš něco dělám špatně a nebo nedělám vůbec. Jedná se o to, že mám problém udržet hlasitost nahrávky stejnou v celé její délce, tak jak by to mělo být. To, že se mi to nedaří, má pak za následek, že nemohu vytáhnout limiterem písničku na úroveň, kterou bych chtěl.

Někde jsem četl, že se to udržet tím, že každou stopu v mixu zahladím lehkým kompresorem, je to právně?

Dynamický Jing Jang

Máme tedy před sebou problém, jak ponechat hudbě dostatečné, dynamické rozpětí, aby nebyla nahrávka plochá, ale zároveň mít dynamiku pod kontrolou, aby zněla nahrávka vyrovnaně.

Přirozeností hudby je, že se její hlasitost stále mění. Střídání napětí a uvolnění je základní hudební princip . To je většinou spojené se změnou dynamiky.

Aby jsme mohli udělat velký, energický refrén, musíte mít možnost k němu nejdříve „vystoupat“, jít z menší dynamiky k větší. Takže před refrénem bude např. sloka, která bude muset být o něco tišší, neboli méně dynamická.

Toto střídání je způsob jak udržet posluchačovu pozornost a posouvat celou nahrávku dopředu. Čím jsou skoky v dynamice větší, tím je pak každá změna efektnější. Posluchače pak skladba stále baví a nenudí.

Můžeme tento princip popsat jako napětí – uvolnění nebo energie – klid. Tento Jin/Jang princip zná každý hudebník a aranžér. Většina hudebníků tento princip cítí podvědomě.

Krásnou ukázkou práce s dynamikou najdeme ve skladbě Darkness Petera Gabriela. Téměř neslyšné intro písničky vystřídá skokem brutální, zkreslený zvuk. Pro otevření celého alba velmi efektní.:)

Kontrolovaná dynamika

Problém pro zvukaře je, že musí umět dynamiku kontrolovat.

Je proto několik důvodů.

Prostředí

Žijeme v hlučném prostředí. Zmenšuje se nám tak dynamické rozpětí, do kterého se musíme vměstnat, tak aby bylo vše srozumitelné i v „běžném provozu.“

Spodní limit tvoří hluk okolo nás. I v tichém bytě máme kolem sebe „šum“ – hluk na pozadí, který ani nevnímáme. Ten se může pohybovat okolo 20 – 30 dB. Vše co je tišší než tento zvuk bude v nahrávce hůře srozumitelné.

Poslechněte si nějakou nahrávku klasické hudby. Např. na sluchátkách při jízdě v dopravním prostředku, nebo během jízdy v autě. Nahrávky klasické hudby se většinou dynamicky neupravují. Nejtišší části prostě neuslyšíte, zaniknou v okolním hluku. Nebo při maximálním zesílení riskujeme ztrátu sluchu při nástupu dynamičtější pasáže.

Pokles dynamiky v čase 1:55. Tohle místo si v autobuse zřejmě neposlechnete.

Horní limit představuje schopnost daného přehrávacího systému (mp3 přehrávač, velké bedny, cokoliv) přenést zvuk dostatečně hlasitě bez zkreslení. To dnes již takový problém není, ale ne vždy nám naše okolí toleruje poslech na plný výkon.

Prostředí ve kterém žijeme nás nutí zmenšit rozpětí dynamiky do pomyslného „okna“, ve kterém může být hudba srozumitelně poslouchatelná a interpretována.

Zkreslení

Jak jsem uvedl výše, každý systém, i ten nahrávací má určitý limit, jak hlasitý zvuk dokáže přenést bez zkreslení. Pokud nebudeme kontrolovat dynamické rozpětí v nahrávacím software, může se nám nabalovat na zvuk nepříjemné praskání – Clipping.

Hlasitost stop v mixu musíme nastavit tak, aby jsme si ponechali dostatečný „Headroom“ – odstup od stropu, který máme k dispozici. V nahrávacích soft. je dynamický strop 0 dBFS. Ostatní hodnoty jsou mínusové. Takže dobře nastavený mix by neměl v master sekci vyskakovat v průměru výše než -10 dBFS.

Tak si zajistíme, že technicky máme dynamickou stránku mixu správně nastavenou.

Malá a velká dynamika

Dynamická úprava nahrávky začíná úpravou jednotlivých stop. To můžeme nazvat malou dynamikou.

Malá dynamika

Hlasitost v jednotlivých stopách kolísá. Tak se nám může stát, že kus informace chybí – ztrácí se v ostatních zvucích, nebo naopak rušivě „vyskakuje“ z kontextu mixu. Klasickým příkladem je vokál.

Ten patří k nejdynamičtějším zvukům v mixu obecně.

Naší snahou je, aby byl vokál co nejvíce konzistentní a detaily hlasu se nám v mixu neztrácely. To dodává vokálu, údernost a zvýrazněním detailů i prvek napětí a intimity.

Velká dynamika

Velkou dynamikou rozumíme změny mezi formálními částmi celé skladby. Jak píši v úvodu, pokud chceme jít s dynamikou nahoru, musíme s ní nejdříve klesnout. Pro velký, výbušný refrén musíme nejdříve ztišit pasáž refrénu předcházející.

To je samozřejmě i věcí aranže a stylu. Obecně můžeme říct, že čím více máme v mixu přirozených akustických zvuků, tím větší rozdíly v dynamice budou. Ale je to velmi zevrubné.

Jiná bude dynamika v nahrávce klasické hudby a jiná (pokud vůbec nějaká) v techno dupárně. Práce s dynamikou je tedy i věcí hudebního řemesla, stylu a estetiky.

Opět se vraťme k písni P. Gabriela.

Mistrovská práce s dynamikou. Výborná ukázka kdy v čase 1:00 klesne dynamika sloky po zkreslené pasáži téměř do šepotu, aby opět vystoupala do výbušného refrénu v čase 1:26. Velmi to podtrhává naléhavost písně.

Nástroje pro úpravu dynamiky

Fader

Za prvé je to samotný fader hlasitosti. Ten nám sice nastaví hladinu hlasitosti staticky, ale my můžeme hlasitost měnit v průběhu skladby pomocí tzv. automatizace. To je funkce, kterou má každý nahrávací software Naprogramování změn (např. pohyb faderu – tj. hlasitosti) v průběhu jednotlivé stopy.

U velké dynamiky, můžeme spojením zvuků do grup snadno měnit hlasitost celých sekcí zvuku. Např. ve sloce ubereme celé bubny o 1 dB a naopak v refrénu, který je většinou hlasitější, přidáme bubny o 1 – 2 dB.

Takto můžeme postupovat i u jiných nástrojů – např. kytar, vokálů atd.

Tvoříme v mixu kontrast.

U malé dynamiky, můžeme nejen detailněji korigovat rozdíly v jednotlivých stopách, např. konec fráze ve vokálu,který se nám ztrácí zesílíme, ale můžeme i kreativně dynamiku tvarovat. Např. v bubnech můžeme u každého přechodu přidat hlasitost virblu a vypíchnout dané místo. Podobně můžeme zvýraznit pěknou vyhrávku v base nebo kytaře.

Kompresor

Dalším nástrojem na kontrolu dynamiky je kompresor.To je efekt, který umí dynamiku omezovat, dle nastavení. Funguje ale jinak než automatizace faderu, kompresor omezuje – stlačuje hlasitost od nastaveného prahu a naopak tišší zvuky pod nastaveným prahem zesiluje.

Protože tímto postupem vytahujeme méně slyšitelné detaily můžeme do jisté míry tvarovat i barvu zvuku.

Zvukové ukázky

V následujících ukázkách je nejdříve vokální stopa bez dynamických úprav a druhá kde byl použitý kompresor.
Samotný vokál bez kompresoru

Samotný vokál s kompresorem

Stejné v kontextu celého mixu:

Vokál v mixu bez kompresoru

Vokál s kompresorem

Při pozornějším poslechu si všimněte, jak v ukázkách bez komprese hlasitost jednotlivých slov kolísá. Nejsou to velké rozdíly, ale jsou slyšitelné. Po použití kompresoru se tyto drobné rozdíly zmenší a vokální linka je vyrovnanější a kompaktnější. O to více to vynikne v mixu, kde je vokál lépe posazený a srozumitelnější.

Dynamiku jednotlivých stop upravujeme nejdříve kompresorem. Není, ale nutné dávat kompresor kamkoliv. Jeho použití každá situace nevyžaduje.

Pokud chceme ještě stopu detailněji vyhladit, použijeme automatizaci hlasitosti.

Dynamika celé skladby se upravuje spíše faderem hlasitosti, je tedy dobré začít tím nehlasitějším místem, to nastavit tak, aby celý mix hrál technicky správně nahlas a vše ostatní bude tišší.

Dynamika vs. Hlasitost

Dynamika se v dnešní populární produkci hodně stlačuje, často až na hranici únosnosti. To je věcí masteringu. Protože každý chce, aby jeho skladba v rádiu zaujala, snaží v masteringu udělat skladbu co nejhlasitější. To se děje na úkor dynamiky.

V angličtině se pro tento jev vžil termín The Loudness War.

Určitá část zvukařské obce se začíná proti tomuto trendu obracet. Můžeme si zdarma stáhnout měřák dynamického rozpětí, který nám ukáže jak moc jsme dynamiku nahrávky zmáčkli.

TT Meter ke stažení zde.

Je tedy na nás nakolik chceme jít tomuto trendu naproti či chceme nechat naším skladbám určitou míru dynamiky, která je jak zmiňuji na začátku základní formou hudebního jazyka.

Závěr

Práce s dynamikou je základem zvukařské práce. Pro nahrávky které mají mít současný energický sound se bez použití komprese a automatizace neobejdeme. Ve smyslu tohoto článku jde prvotně o vyváženost a rovnováhu v mixu.

V domácích studiích by jsme měli mít na zřeteli prvotně tento cíl. Tj. naučit se v mixu správně kontrolovat dynamiku, tak aby mix byl vyrovnaný.

Dynamika v mixu