11 základních hudebních aspektů při nahrávání 4.díl
Při nahrávání musíme brát v potaz nejen technické aspekty nahrávání, ale i hudební část. I z pozice zvukaře by jsme měli vědět co nejvíce o hudebních principech jak vznik nahrávky funguje. Tomu se budeme věnovat ve čtvrtém části seriálu 11 základních hudebních aspektů při nahrávání.
Ve čtvrtém díle seriálu o základních hudebních aspektech nahrávání se podíváme na strukturu písně,performanci.
8.Struktura písně (Forma)
Formou písně myslíme řazení jednotlivých formálních částí jako ref. sloky atd. Jejich návaznost a délku.
Do samotné formy zvukař zpravidla moc nezasahuje. Nicméně i zde může zvukař nápomocný.
Je na místě upozornit kapelu, že některá část (např. Intro) je zbytečně dlouhá a píseň nemá spád. Pokud se nějaká část nahrávky stává nudnou, je dobré to s kapelou konzultovat.
Stejně tak může zvukař upozornit na špatnou tektoniku skladby. Zpravidla vycházíme z modelu, že píseň začíná na nižší dynamice a jak postupuje ke konci dynamika se zvyšuje a píseň zpravidla vyvrcholí posledním refrénem.
Z pohledu zvuku se snažíme tuto hierarchii písně podpořit i v mixu. Na to aby jsme mohli vytvořit výbušný refrén, musíme na něj jít z nižší dynamiky. Je tedy důležité, aby na sebe jednotlivé části písně navazovaly, tak aby celá píseň měla vybudovanou strukturu.
V nahrávacích softwarech máme možnost použít několik funkcí, které nám mohou pomoci lépe se ve struktuře skladby vyznat.
Marker tracky
Marker tracky jsou stopy, ve kterých můžeme vytvořit popisující značky v nahrávacím software. Tak máme i vizuální přehled o tom kde je jaká formální část skladby. To nám pomůže při samotném nahrávání, ale i v pochopení jak budovat mix jako celek.
Z pohledu aranžmá můžeme “vidět” jak se nám skladba vyvíjí.
Arranger Track
Související funkce, kterou nalezneme v některých DAW se jmenuje Arranger track. Ta umožňuje rozčlenit nahraný materiál do segmentů, které lze pak dle libosti přesouvat a řadit za sebou. Většinou se tato funkce uplatní spíš v okamžiku psaní hudby. Může se ale stát, že se ve studiu něco v základní struktuře skladby něco změní. Tato funkce umožňuje experimentovat s formou, bez nutnosti něco stříhat a kopírovat.
9.Performance
Pokud budeme hledat základ dobré nahrávky, tvoří jí samotná performance hudebníka. Vše s čím se v nahrávce pracuje získáme v okamžiku, kdy zvuk vzniká. To vypadá celkem jasně, ale často máme tendenci přenášet ve studiu pozornost jinam, než na samotnou kvalitu hudebního výkonu.
Bez ohledu jaký druh vybavení použijeme, stále jím jen snímáme a zaznamenáváme zvuk, který tvoří hudebník. Proto je zásadní, věnovat ve studiu nejvíce pozornosti právě tomuto aspektu.
Zde je místo pro producenta, který tyto věci hlídá. V domácím studiu tuto roli často přejímá zvukař. Je i v zájmu zvukaře, aby získal nejlepší výchozí materiál. Dodatečná editace může být nekonečná. Je lepší ztratit ve studiu o půl hodiny déle přetočením nějakého partu, než trávit hodiny u dolaďování či jiných úprav.
Rád používám analogii s vařením. Pokud si přinesete nekvalitní suroviny, nepomůže vám ani nejmodernější hrnec. Pokud vaříte z kvalitních surovin, máte větší šanci, že skončíte s dobrým výsledkem. Ve studiu to je stejné.
Je důležité získat ve studiu co nejlepší “surový materiál” na kterém můžete postavit dobrou nahrávku.
Performance se dá rozdělit na 5 základních bodů. Ladění, timing, technika, dynamika a “Wow factor”.
9.1.Ladění
Schopnost rozpoznat ladění sluchem můžeme rozdělit na absolutní a relativní.
Absolutní sluch znamená určit sluchem přesnou výšku nebo frekvenci tónu. Někteří lidé mají tuto schopnost tzv. absolutní sluch. Je to ale dovednost spíše vyjímečná.
Relativní sluch znamená, že dokážeme rozeznat, zda nějaký tón je či není doladěný vůči předešlému tónu nebo ostatním tónům okolo. To je důležitá dovednost. Je důležité, aby jsme dokázali jako zvukaři slyšet zda nám tracky ladí.
Je třeba tuto dovednost rozvíjet a dnes nalezneme plno softwarů, které můžeme použít jako trénink na cvičení sluchu.
https://www.trainyourears.com/
I když máme dnes v DAW možnost doladit falešně znějící track, vždy posuzujeme konečný výsledek hlavně sluchem. Vždy je lepší nahrát nedoladěný track nebo pasáž znovu, než nechávat věc až na další úpravy.
Čím lépe se naučíme rozpoznat, která konkrétní nota jde mimo, tím detailněji můžeme věc korigovat.
Ladění je otázkou i dobře seřízených nástrojů. Pokud máme kytaru, která sice ladí v základních polohách, ale ve vyšších polohách se díky špatnému seřízení rozlaďuje, je třeba nástroj seřídit.
Pro dobrou intonace je také klíčové dobré nastavení odposlechu. Pokud se zpěvák špatně slyší, je pravděpodobné, že bude mít tendenci nadlaďovat. Bude více se snažit pocitově základ překřičet. Naopak pokud se slyší hodně bude na svém projevu ubírat a může nám začít podlaďovat.
Většinově chceme, aby nám vše v nahrávce ladilo. Můžeme ale nahrávat track, kde jde spíše o celkovou náladu a určitá míra intonační nepřesnosti je vítaná. Naopak, příliš doladěné tracky znějí spíš sterilně.
9.2.Timing
Z pohledu zvukaře se jedná o schopnost rozeznat, zda jde celá nahrávka rytmicky dohromady. Zda je rytmicky nahrávka soudržná, nebo se nám nějaká část rozchází se zbytkem.
Bez ohledu na to zda nahráváme na metronom nebo ne, jedním ze základních pilířů dobře znějící nahrávky je, že každá část jde rytmicky stejně se zbytkem. Právě tato skutečnost má velký vliv na celkovou čistotu. Nepřesnosti, které vznikají díky např. špatné koordinaci kopáku a basy neumožňují smíchat opravdu pevný bas.
Nemluvíme zde o absolutním tempu, to se může přirozeně měnit. Jde o to aby v každém místě byla každá část nahrávky srostlá rytmicky dohromady.
Někdo se narodí s velmi dobrým cítěním rytmu, někdo ho musí více cvičit. Každý má trochu jiné vnímání a cítění a u rytmu to platí také. Někteří hudebníci jsou velmi vysazení na přesnost, někteří dávají větší prostor celkovému výrazu. Je i na zvukaři aby byl schopný změny tempa vnímat.
Jak bylo zmíněno dříve, pro zvukaře obzvláště v domácím studiu kde se bude točit vrstvením partů je výhodnější nahrávat na metronom.
Pokud jsou hudebníci zvyklí cvičit s metronomem, použijte ho. Pokud ne, je třeba vyzkoušet, nakolik je použití kliku možné. Někdy může metronom hudebníka natolik “rušit”, že je lepší ho nepoužít.
Jako zvukaři by jsme měli umět ve svém DAW změnit zvuk metronomu a také umět v případě potřeby umět naprogramovat změny tempa a metra.
Také by jsme měli ovládnout editační techniky ve svých DAW, tak aby jsme uměli případné rytmické nesrovnalosti upravit. Může se jednat o velké zásahy, typu srovnání celého partu bubnů až po menší úpravy typu posouvání jednotlivých frází zpěvu.
Tyto zásahy děláme s rozvahou, můžeme sice dosáhnout velmi přesného timingu , ale také velmi nezáživnému tracku, bez života. Vždy je třeba zvážit nakolik je v rámci žánru a nálady písně vhodné timing upravovat.
11 základních hudebních aspektů při nahrávání 4.díl
