Při nahrávání musíme brát v potaz nejen technické aspekty nahrávání, ale i hudební část. I z pozice zvukaře by jsme měli vědět co nejvíce o hudebních principech jak vznik nahrávky funguje. Tomu se budeme věnovat v páté, poslední části seriálu 11 základních hudebních aspektů při nahrávání.

V pátém, posledním díle seriálu o základních hudebních aspektech nahrávání dokončíme část o performanci. Blíže se podíváme na kvalitu vybavení a mix.

9.3. Technika

Každý hudebník ovládá určitý objem technik hry na svůj nástroj. Je to jeho hudební slovník, paleta zvuků, kterou dokáže pomocí nástroje vytvořit.

Jako zvukaři, můžeme navrhnout určitý postup v daný moment skladby. Samozřejmě, měli by jsme mít o věci sami jasno. Čím více budeme nahrávat různé nástroje, tím více budeme vědět o jejich možnostech.

Jako předtím, je výhodné pokud na nějaký nástroj sami hrajeme. Je to jedna z oblastí, kde se zvukař dostává více do role producenta.

Dobrým příkladem je kytara. Ta umožňuje mnoho technik hry. Pokud něco brumí, přeznívá, měli by jsme na to upozornit. Stejně tak můžeme pomoci zpěvákům. Např. navrhnout použít jinou barvu hlas, např. nějaký více “zkreslený” rejstřík , může zvýšit expresivitu zpěvu. Většina hudebníků tuto pomoc ocení. Samozřejmě, může se stát, že naopak tato snaha ruší a je lepší nechat hudebníkům svobodu rozhodování.

Techniku vnímám jako práci s detaily, které jsou důležité pro celkové vyznění.

Pokud máme ve studiu ostříleného hudebního veterána nebo producenta, poslouchejme pozorně jejich připomínky. Zpravidla to jsou ty nejlepší informace, které nám pomohou i v budoucí práci.

9.4.Dynamika

Práce s dynamikou je skrytá zbraň jak pro hudebníka i zvukaře. Základní princip střídání napětí / uvolnění je nejvíce podporován změnou v dynamice.

Dynamiku vnímáme ve dvou úrovních.

Za prvé ve smyslu jednotlivých partů. Jako zvukaři musíme hlídat dynamiku technicky. Pokud nastavujeme vstupní hodnotu signálu do převodníku, je běžné, že se nám hudebník rozehraje a celková hlasitost se zvýší. Musíme tedy předjímat, že hlasitost bude vyšší a nastavit intenzitu signálu pro záznam s náležitou rezervou.

Z hudebního hlediska, můžeme upozornit na to, že daný track je příliš dynamický a nesedí dobře v celku skladby. Buď je slyšet málo nebo naopak moc. Neplní svou roli, např. u doprovodných nástrojů chceme aby měla dynamika menší rozpětí, než u sólových nástrojů.

Nebo naopak, pokud je track příliš jednotvárný, působí roboticky, je třeba na to upozornit a vdechnout tracku více života.

Pro úpravu dynamiky v jednotlivých stopách použijeme kompresor. Ten ale vždy na kontrolu dynamiky nestačí a je třeba použít i automatizaci hlasitosti.

Jiný příklad je nevhodně použitá dynamika ve smyslu emocionální exprese. Vokální part, který by měl být nejvíce dynamický na konci skladby musí na začátku vycházet z klidnější dynamiky.

Druhý pohled na dynamiku je z pozice střídání formálních částí a celkové struktury.

Sloky bývají zpravidla dynamicky níže, než refrény. Celá dynamika zpravidla stoupá od začátku skladby ke konci, kde je nejvíce exprese. Zvukařsky můžeme budovat celý mix pomocí změn hlasitostí. Automatizace hlasitost, panoramy, objemu efektů. to vše můžeme použít pro vybudování dynamické struktury skladby.

Z pohledu zvukaře se snažíme mít dynamiku pod kontrolou a v mixu ji řídit.

Dynamika je jedním z nejsilnějších výrazových prostředků v hudbě. Jako zvukaři jí musíme zvládnout i technicky.

9.5.Wow factor

Tato věc je subjektivní, ale přesto většinou okamžitě poznáme, kdy má performance cosi, co se nedá pojmenovat, ale cítíme, že je to ono.

Hudba je nástroj, který pracuje s přenosem emocí. Můžeme mít stopu nebo píseň, která zcela nesplňuje výše popsané “řemeslné” aspekty. Přesto v ní je otisknutá nálada a sdělení o které interpretovi jde.

Jde tedy o to rozpoznat, že máme takový materiál. Osobně bych takový track upřednostnil, před přesnější, ale sterilnější stopou.

Může se stát, že si interpret přinese např. záznam ze zkušebny. Ten může mít lepší emocionální vyznění, než track, který je nahraný čistěji ve studiu. Opět, pokud to technicky lze, nebojme se ho použít.

Nelpěte na nutnosti přetočit vše ve studiu. Použijte to, co nejlépe slouží náladě písně.

Čím více hudby naposloucháme a analyzujeme, tím snadněji poznáme, že performance je dobrá nebo ne.

Performance, tedy samotný výkon hudebníka je naprosto klíčová záležitost pro dobrou nahrávku. V hierarchii toho, čemu by jsme měli věnovat ve studiu pozornost, řadím tuho nejvýše. Sebelepší kus vybavení nemůže pomoct v okamžiku, kdy je projev hudebníka bez emocí.

Zvukaři by měli vytvořit co nejlepší podmínky pro hudebníky. Tak aby se cítili uvolněně a mohli dát do svého výkonu co nejvíce exprese. Je lepší věnovat více času na náběr dobrého základu, než snaha dohnat to pak později.

10. Kvalita vybavení a příprava

Kvalitu nástrojů jako zdrojové informace jsme zmínili v bodě 7 o instrumentaci. To samé, musí zvukař dělat se svým vybavením. Máloco dokáže zbrzdit nebo zcela pohřbít dobře probíhající frekvenci jako technické problémy.

Proto je třeba před zahájením frekvence vše zkontrolovat. Od odposlechových cest až po nahrávací systém. Je dobré se dopředu informovat co se bude nahrávat a mít přesnou představu jak bude nahrávání probíhat. Pokud se jedná o větší nahrávání, připravit si např. mikrofony dopředu.

Čím více věnujeme času přípravě, tím méně stresových momentů ve studiu zažijeme. Osobně se snažím mít věci co nejjednodušší. Mít stále jasno, odkud kam zvuk prochází. Rozumět všem částem svého vybavení. Čím jednodušší systém používáme, tím rychleji odhalíme případnou chybu.

Pokud dojde k nějaké chybě, snažme se mít nějaký plán jak v takových případech postupovat. A snažme se zůstat v klidu, protože během nervozity přehlédneme i jinak jasné věci.

Nahrávací studio je svého druhu hudební nástroj. Je tedy důležité mít studio dobře “naladěné” na nahrávací den.

Kromě toho, že vše funguje jak má a máme přehled o všem co používáme, nezapomínejme také na zálohování dat.

Ta jsou to nejcenější co ve studiu máme. Mějte vybudovanou strategii záloh dat. Mělo by být samozřejmostí dělat okamžitou zálohu po dokončení denní práce. A vytvářet zálohy na více míst než jedno. Ztráta dat je ve studiu nejhorší situace do které se můžeme dostat.

11.Mix

Pokud máme všechny stopy nahrané, dalším krokem který výrazně ovlivňuje podobu nahrávky je mix.

Pokud by jsme hledali synonymum pro význam slova mix bude to rovnováha.

Mix má v zásadě dva cíle. Upravit zvuk tak, aby byl dobrý technicky, nebo to můžeme vnímat jako řemeslné zpracování zvuku. To je část práce, která je více objektivní. Můžeme posoudit, zda je mix špatně vybalancovaný. Zda je zahuhlaný nebo převýškovaný. Zda má každý nástroj svou definici.

Naučit se vybalancovat mix technicky nějakou dobu trvá, ale je to ta snadnější část celého úkolu.

Druhý cíl je podtrhnout emoční vyznění písně. Zde se projevuje zvukař jako umělec. Nenechme se mýlit tím, že zvukařina je z velké části technická disciplína. V mixu tvoříme.
Schopnost vytvořit zvukem takovou strukturu, která podtrhuje vyznění celého díla je vrcholem zvukařské práce. Není náhodou, že často bývají nejlepšími zvukaři právě hudebníci. Pokud dokážeme zvládnout technickou část věci naučit se používat zvukařské nástroje pro vytváření atmosféry, máme velkou šanci, že naše nahrávky budou mít úspěch.

12.Doslov

Tento seriál vám nabízí systém, jak objektivně hodnotit hudební aspekty nahrávky. To je důležité i v křesle zvukaře. To co zmiňuji několikrát – celý proces vzniku nahrávky začíná u zdroje. U hudebníka a jeho nástroje.

Jde o to aby jste nevnímali nahrávání jen z technologického pohledu. Pokud věnujeme v hiearchii nahrávacího procesu nejvíce času právě samotnému zdroji zvuku, máme největší šanci skončit s dobrou nahrávkou. Tento přístup nám ušetří plno práce dál.

Hráč a nástroj jsou nejdůležitější faktory dobrého zvuku.Až po nich nastupují zvukařské nástroje – mikrofon – preamp – převodník. Je tedy prioritní věnovat nejvíce času získání co nejlepší zdrojové informace.

Proto je i z pozice zvukaře důležité rozumět výše popsaným hudebním aspektům. Čím více porozumíme i hudební stránce věci, tím lepší nahrávky budeme tvořit. S rostoucím počtem dodělaných nahrávek budeme schopni vnímat i více těchto detailů.

Zkoumejte profesionální nahrávky z pozice těchto 11 hudebních aspektů. Vytvářejte si svůj specifický hudební slovník. Pokládejte si otázku,jaký z 11 aspektů si mi líbí a proč? Jakým způsobem daný zvukař s těmito aspekty pracuje?

Hledejte objektivní náhled proč daný track hraje dobře. Použití těchto 11 aspektů vám umožní rozpoznat vědomě, proč daná píseň funguje. Je to určitá mapa jak v subjektivním vnímání najít objektivní pravdu. Tyto opěrné body pak můžete využít ve své práci ve studiu.

11 základních hudebních aspektů při nahrávání 5.díl