Jak poznám, že je mix dobrý?

Jak poznám, že je mix dobrý?

Každý z vás kdo pracuje se zvukem chce co nejrychleji proniknout do všech zákoutí nahrávání. Dříve než se ponoříte do detailní práce se zvukem, měli by jste si položit jednoduchou otázku: Jak poznám, že je mix dobrý?

Jak jste se možná dočetli v ebooku , zvuk je do velké míry subjektivní záležitost. Dobrý mix je souhrnem více prvků, pojďme se podívat na ty základní.

Celou problematiku rozdělme na dva způsoby pohledu. Na řemeslo a kreativitu

Řemeslo

Na mix se můžeme dívat z technického pohledu. (Tím myslím způsob provedení, ne použité vybavení) Přes to, že míchání je spíše umělecká činnost, měla by stát na relativně objektivním, řemeslném základu.

Slovo, které vystihuje řemeslné zvládnutí mixu je rovnováha.

V tomto smyslu můžeme sledovat tři principy.

Frekvenční rovnováha

Rád používám příklad s puzzle. Představte si jednotlivé části nahrávky jako dílky skládačky. Každý jednotlivý zvuk by měl frekvenčně operovat jen v určité části celého spektra. Tak, aby měl své vlastní místo, ale neubíral místo ostatním nástrojům.

Dobře ekvalizovaný mix má všechny složky v rovnováze, tak, že se „nepředbíhají “ některá frekvenční pásma před ostatními. Mix není zahuhlaný ani „přesvětlený“ přílišnou přítomností vysokých frekvencí. Všemu je dobře rozumět.

Nástrojem pro práci s frekvencemi je ekvalizér.

Dynamická rovnováha

Každý zvuk/nástroj má určitý dynamický rozsah. V jedné stopě můžete být na jednom místě zvuk v kontextu mixu neslyšný a o kus dál příliš hlasitý. Takto nevyrovnaný zvuk působí rušivě. Buď není srozumitelný, nebo naopak zastiňuje zbytek.

Dynamika je nedílnou součástí hudby v mixu jí ale musíme kontrolovat. Čím je aranž písničky hustší, tím více je třeba mít tento aspekt nahrávky pod kontrolou.

Dynamiku nahrávek upravujeme kompresorem. Komprese samotná je široké téma, ale v tomto základním způsobu jejího použití by měla být pokud možno „neslyšitelná“ Příliš mnoho komprese nahrávku zplošťuje.

Rovnováha v panoramě

Tak, abychom dosáhli v mixu pocitu šířky a prostoru používáme panoramu. Panorama nemá žádná pevná pravidla, ale platí určitá doporučení jak s ní pracovat.

Např.čím hlubší zvuk je, tím je zpravidla více na středu panoramy. Hlubší zvuky potřebují více energie k tomu aby jim bylo rozumět, proto jsou zpravidla na středu.

Jiný příklad – protiváha – pokud nám hraje na jedné straně hi-hatka je dobré umístit stopu tamburíny na opačnou stranu. Pokud podobně znějící nástroje dáváme k sobě, přestávají být konkrétní.

Dobře provedená panorama pomáhá ke konkrétnosti mixu a vytváření pocitu prostoru.

Dalším znakem dobře provedeného mixu je, že…

Hraje dobře na každém typu poslechu.

Když zní mix dobře na jakémkoliv typu poslechu je to důkaz, že jsme dobře vybalancovali všechny zmíněné složky.

Je to velmi důležité, protože míst a způsobů jak hudbu posloucháme je nespočet. Od pecek do uší po poslech v autě nebo na monitoru počítače až po hifi systémy.

Ve všech těchto případech by měl znít mix vyrovnaně. Je to jedním ze znaků co odlišuje profesionální mixy od amatérských.

Mix by jsme měli kontrolovat na co největším počtu poslechů, aby jsme si byli jistí, že je srozumitelný za všech situací. Tím nemyslím jen použití jiného páru beden, ale i poslech v jiné místnosti a pod.

Kreativita

V tomto smyslu mluvím o podtržení nálady a sdělení písně. Dobrý mix by měl mít nejen výše zmíněný řemeslný základ, ale měl by jít o krok dále a pracovat s emocí, která je v hudbě obsažená.

V tomto smyslu vynikne nejvíce naše kreativita a osobnost při tvorbě mixu.

Každá píseň přináší posluchači nějaký emoční vzkaz a zvukař by měl tento vjem mixem umocnit.

Např. v rockové písničce budeme chtít, aby byl vokál co nejvíce dominantní, takže použijeme vetší míru komprese a dáme mu jen malý dozvuk. Naopak v případě balady vokál více zahalíme pomocí delšího dozvuku a uděláme ho měkčí i pomocí ekvalizace.

Mluvíme zde také o udržení pozornosti či schopnosti neustále vzbuzovat zájem v pokračování poslechu.

Pojďme to demonstrovat na příkladu.

Píseň Queen – One Vision je postavena na kytarovém riffu, který se opakuje během celé písně. Pokud se budete soustředit pouze na poslech tohoto riffu, zjistíte kolik změn se v něm stane jen od jeho nástupu (čas 1:11) po první refrén. Riff se formálně neustále opakuje, ale v pozornosti nás udržují neustálé změny v jeho zvuku.

Nedochází tedy k jeho oposlouchání ani na ploše 6 minut. Riff se mění nejen různou intenzitou hlasitosti, podle toho co se děje okolo něj, ale i každé opakování celé fráze zní trochu jinak kvůli použití jiného kytarového zvuku. (Což je mimo jiné v době nahrávání do pásu úctyhodný výkon)

Pozornosti dosáhneme i porušením „běžných“ pravidel.

Jako příklad píseň The Past That Suits You Best kapely The Delgados.

Tentokrát se zaměřte na to jak jsou jednotlivé nástroje rozložené v panoramě. Neobvyklé nastavení panoramy (čas 0:37) – kdy jsou celé bubny a vokál nastavené zcela vlevo a na středu hraje basový pad.

V tomto případě je panorama použita jako kreativní nástroj. Záměrné porušení běžného použití panoramy podtrhává tísnivý pocit a tvoří to výrazný kontrast při přechodu na další pasáž.

Další zajímavý kreativní prvek je, že samotný basový pad je utlumen na každé první době, aby mohl dynamicky růst k další první době. Vytváří to větší pocit napětí a pohybu.

V mixu máme mnoho možností jak se zvukem kreativně pracovat.

Např.
Můžeme měnit parametry různých základních prvků jako je ekvalizace, panorama a komprese.

– můžeme měnit nastavení ekvalizéru pro stejný nástroj a měnit ho od sekce k sekci.
– použijeme pro celé bubny více komprese v refrénech než ve slokách a tím budou refrény údernější.
– změníme dozvuk na vokále v průběhu písně, stejně tak např. na virblu.

Podobných změn je možné udělat nespočet. Udržíme tak posluchače stále v pozoru. Zároveň je ale také nutné přihlížet k typu písně, protože ne vždy jsou takové zásahy do zvuku vhodné. Vyžaduje to vycítění správného poměru podobných zásahů.

Vraťme se tedy na začátek, jak poznat dobrý mix?

Dobrý mix je více než jen souhrn těchto tipů. Je to propojení řemeslné části, která představuje fundament – správné porozumění frekvencím a ekvalizaci, dynamice a kompresi, ale i těchto nadstavbových, kreativních prvků.

Stále by jsme měli mít před očima slovo rovnováha. Dobrý mix začíná dobře vybalancovanou nahrávkou u které můžeme začít s použitím různých kreativních triků.

Jaký je váš oblíbený mix a proč? Napište mi do komentářů!

SHARE IT:

Leave a Reply