Nahrávání je týmová práce. Dříve či později začne i zvukař a hudebník nahrávající pouze vlastní tvorbu spolupracovat s někým dalším. A pokud od začátku vnímáte své studio jako službu pro ostatní, je důležité myslet na to jak ve studiu komunikovat.

K úspěšnému nahrávání patří pohoda a uvolněná nálada a je na nás zvukařích starat se o to, aby vše probíhalo hladce. Občas slýchávám jak od hudebníků tak od zvukařů výtky na druhou stranu. V tomto postu se podíváme jak těmto situacím předejít.

Vysvětlujte a naslouchejte

Je výhodné když zvukař ví něco o nástrojích a hudebním řemesle a naopak pokud hudebníci ví něco o tom jak nahrávání funguje.

Měli by jsme ale předpokládat že to neví.

Zvukaři by měli vysvětlit co dělají a proč. Neznamená to samozřejmě komentovat každý svůj krok, na to nemají čas. Neměli by ale nechat hudebníky „tonout“ v nevědomosti a nebrat je jako své rukojmí, ale jako partnery.

Stejně tak by měli naslouchat zvukaři hudebníkům a nechat si vyložit jejich vizi o celé nahrávce.

Pokud tedy nějaká strana nerozumí tomu proč se něco děje, měla by se zeptat. A druhá strana by měla věc jednoduše vysvětlit.

Respektujte role

Každý kdo do studia vstupuje, tam zastupuje svou část práce. Naučte se respektovat jednotlivé role. Nejčastějším hrobníkem společného úsilí je ego, kterému dáváme příliš velký průchod.

Studio si většinou vybíráme na základě doporučení a osobního kontaktu. Pokud svému zvukaři věříte, nechte ho pracovat.

Vysvětlete si navzájem jakou máte vizi o celém projektu. Jako zvukař nabízejte řešení situace např. pro změnu aranže a pod. Jako hudebník nepokládejte otázku jak se zvukaři věc líbí. Pokud se mu to líbí, zpravidla vám to řekne sám.:)

Přílišné zasahování do kompetence druhé strany většinou dříve či později přináší pocit nepohody.Obě strany by si měly důvěřovat a společně usilovat o stejný cíl.

Vytvořte si společný slovník

Některé věci spojené s popisováním vlastností zvuku jsou zřejmé – Více kytary, méně basy atd… Někdy se ale připomínky ke zvuku přesunou do oblasti pocitů nebo k méně exaktním pojmům. Přesto, že mluvíme stejnou řečí, některé pojmy vnímáme rozlišně.

Jako zvukaři se snažíme chápat co klient – hudebník chce. Vágní popisy jako: „Aby to tlačilo“, „Aby to mělo víc feel“ „Aby to hrálo jako …“, jsou z pohledu zvukařské práce těžko uchopitelné definice. Pro každého to může znamenat něco jiného.

Čím dříve nalezneme přesnější, popisnější slova pro to jak chceme se zvukem pracovat, tím rychleji se můžeme dostat ke správné korekci. Jinak se ztrácíme v překladu…

Neberte to osobně

Zpětná vazba je u týmové práce klíčová. Nikdo nikomu nevidí do hlavy. A tak je nutné naučit se přijímat i negativní zpětnou vazbu s odstupem.

Z pohledu zvukaře, který stráví nad nahrávkou, mixem mnoho hodin práce je zpětná vazba od klienta zátěžovou zkouškou. I když vám váš klient věří a nechá vás udělat vaší práci co nejlépe, je to jeho představa, která nakonec určuje výslednou podobu. Zpětnou vazbu se snažme vnímat jako sladění vaší práce zvukaře a práce hudebníka, který prezentuje svojí píseň, svojí vizi. A ta se samozřejmě může rozcházet.

Toto slaďování vyžaduje diplomatický přístup ze všech stran. Pokud má zvukař pocit, že jeho pojetí mixu lépe vystihuje podstatu sdělení písně, měl by vysvětli proč, ale nechat finální rozhodnutí na hudebníkovi. Hudebníci by měli chápat, že zvukař není jen technik, který dohlíží na technickou stránku věci, ale že dobrý mix je práce spíše umělecká. Snažte se být u společné práce pokorní a myslete na to, že i když jste pevně přesvědčení o své pravdě – můžete se mýlit :)

Nenechte se dohnat k osobnímu vnímání věci buďte i v případě neshody profesionální.

Jeden mluvčí

aneb jeden prsten vládne všem, jeden jim všem káže ..

Dobrou strategií pro komunikaci mezi kapelou a zvukařem je výběr jednoho zástupce kapely, který zvukaři tlumočí její požadavky. To omezuje protichůdné a nejasné připomínky, přicházející od kapely. Navíc v kapele by měl být někdo, kdo zastává producentskou roli a ten by měl mít poslední slovo.

Kapela funguje jako malá rodina a i tam je hierarchie rozhodování daná.

Ujasněte si očekávání

Častou chybou je, že si na začátku neujasníme jaká očekávání máme.

Zvukař by měl jasně definovat od začátku, jak bude celé nahrávání probíhat, jak rychle budou nahrávky dokončeny, kolik bude nahrávka stát, v jakém formátu budou nahrávky dodány, kolik opravných mixů provede atd. Čím detailněji si tyto věci ujasníte dopředu, tím menší prostor zůstane pro situaci :“Já si myslel, že …“

Opět zde platí, nikdo nevidí nikomu do hlavy. Velmi často se setkáváme v běžném životě se situací, že si něco myslíme a naše okolí to vidí jinak. Z toho zpravidla vznikají třecí plochy a nejasnosti.

Věnujte této věci dostatek času, sejděte se s kapelou na kávu, pivo .. a ujasněte podmínky společné spolupráce. Tato časová investice se vám stonásobně vrátí zpět.

Pokud věc nejde správným směrem, buďte rozhodní a jděte na to jak Zdeněk Pohlreich. Pokud sledujete Ano, šéfe!, možná jste si všimli, že v okamžiku největšího chaosu, panujícího v kuchyni šéf na chvilku všechny zastaví a nutí je si uvědomit co právě dělají a proč.

Jako zvukař použijte podobnou taktiku. Pokud např. máte v daný den v plánu natočit základy k 5 písním a vidíte, že se to nedaří, zastavte práci a ujasněte si co je opravdu reálné stihnout. Je lepší natočit 3 písně pořádně, než se snažit uhnaně vše stihnout i když je jasné že to nejde.

Pokud se kapele nedaří nahrávat tak rychle, jak se plánovalo, protože přecenila své síly a zadrhla se na nějakém technicky náročném místě, je to její zodpovědnost. Pokud není interpret dobře připravený, není na studiu aby toto řešilo.

Komunikace ve studiu vyžaduje trochu psychologie a trpělivost. I špičkový interpreti si berou do studia producenty, protože věří že názor druhé strany může být pro výsledek prospěšný. Nahrávání je služba jako každá jiná a jejím výsledkem by měla být dobrá nahrávka a spokojený interpret.

Jak zvládnou komunikaci ve studiu?