Mix můžeme rozdělit z pohledu frekvencí na 3 základní frekvenční pásma. Basy, Středy a Výšky. Mix basů bývá v domácím studiu nejkomplikovanější. Nejen, že běžné monitory basy již nezahrají zcela čistě. Na vině je i zpravidla špatná akustika domácího studia. Přesto jsou basy fundamentem a oporou každé nahrávky. Smíchat tzv. Low end konkrétně a čistě je výzva i pro profesionální zvukaře. Jak míchat Basy? Tipy a doporučení si vysvětlíme v nové sérii 3 základní frekvenční pásma mixu.

Jak míchat Basy? (3 základní frekvenční pásma mixu)

V nové sérii 3 základní frekvenční pásma mixu se podíváme na mix z pozice frekvenčních pásem. Basů, středů a výšek. Každé pásmo si rozebereme a zaměříme se na jeho specifika.

Mix basů je výzva i pro profi zvukaře. V domácím studiu to je nejsložitější část celého spektra. Na vině je jak zhusta nevhodná akustika, tak neschopnost malých monitorů basy zahrát.

Basový sektor je pro celkové vyvážení mixu důležitý. Jako u stavby domu, představuje oporu či fundament pro celý mix. Basy dodávají nahrávce údernost a energii.

Definice basů

Celkový frekvenční rozsah, který jsme schopni slyšet se pohybuje od 20 Hz po 20 kHz. Frekvence, které zahrnujeme do oblastí basů můžeme rozdělit na dvě části.

Subbas 20 Hz – 50 Hz

Tuto frekvenční oblast spíše „cítíme“ tělem než skutečně slyšíme. V těchto pásmech se již tolik neděje, ale i zde můžeme mix upevnit a zkonkrétnit.

Bas 50 Hz – 200 Hz

Zde již máme všechny basové instrumenty a základní tóny nástrojů. Tato frekvenční oblast je klíčová pro dobře upravený bas v mixu.

Vnímání basů v mixu

Jak ovlivní nadbytek či nedostatek basů celkové vnímání mixu?

Pokud je basů nedostatek, mix bude mělký, bez energie, bude tenký někdy může znít i dutě.

V případě že jsou basy akorát, mix je konkrétní, energický. Nahrávka má vřelost a údernost.

Pokud je basů příliš, celý mix duní až rachotí, nahrávka je nekonkrétní a zahuhlaná.

Našim cílem je dosáhnout vyvážení, kdy jsou basy dostatečně energické a hutné, ale nezastírají celkové vyvážení frekvenčního pole.

Fletcher – Munsen

K pochopení toho jak basy slyšíme je dobré seznámit se blíže s tzv. křivkou stejné hlasitosti nebo také Fletcher – Munsen křivkou.

Náš sluch nemá na frekvence stejnou citlivost. To znamená, že pokud mají frekvence stejnou amplitudu (hlasitost) subjektivně vnímáme jejich intenzitu rozdílně. Sluch nepracuje lineárně. Největší citlivost máme na středových frekvencích 2 – 4 kHz. Směrem k basům citlivost výrazně klesá.

A nejen to. Situaci ještě mění hlasitost signálu. Čím hlasitější zvuk je, tím více se basy a výšky dorovnávají ke středovým frekvencím.

V mixu tuto skutečnost můžeme využit hlavně pro vybalancování objemu basů. Pokud mícháme na nízkou hlasitost a bas je stále konkrétní, máme jistotu, že ho v mixu je akorát.

4 kroky pro lepší mix basu

Co můžeme udělat aby bas zněl dobře?

1. Správná Hlasitost

Důležitým krokem je nastavit správnou hlasitost. V domácím studiu můžeme mít potřebu basové informace přidávat příliš. To vede k dunivému a nekonkrétnímu zvuku. Jedním z triků jak basy usadit v nahrávce je neprosazovat je jen na basech.

Jednoduchý trik jak nastavit vztah basa – kopák ukazuji v tomto videu.

2. Mix v centru

Druhým krokem je umístit basové informace na střed panoramy. To děláme proto, aby reproduktory kmitaly ve stejné fázi. Reprodukovaný bas bude čistší. Je to také převažující estetický úzus, že basy na středu nahrávky necháváme, aby nám „nepřepadávala“ na stranu.

Separace

Klíčovým krokem pro konkrétní basový sektor je separace.

Vyčištění basového prostoru

…u stop, které ho zastiňují. Co to znamená? Živě nahrané nástroje obsahují v basech hodně nadbytečných frekvencí. Ty pak zakrývají ty nástroje, které v basech přirozeně sedí.

Např. kytary nebo zpěv nezabíhají níže než pod 100 Hz. Pokud stopy vyčistíme Hi pass filtrem v ekvalizéru, otevřeme tak basový sektor pro basu či kopák.

Vytváření kapes

Některé zvuky spolu budou soupeřit o stejný prostor z podstaty. Opět kopák a basa. V takový moment je třeba jednotlivé zvuky separovat tak, aby měl každý z nich svou vymezenou frekvenční oblast. Např. basa která má hlavní těžiště na 80 Hz bude mít v ekvalizaci v tomto místě zesílení. Naopak v kopáku tuto frekvenci odebereme. Taky si zvuky navzájem nepřekážejí.

Dynamická separace

Dalším krokem může být použití dynamických efektů v sidechain zapojení. Buď kompresorem či dynamickým ekvalizérem V sidechain zapojení můžeme řídit vzájemné ovlivňování dvou soupeřících zvuků. Např. ve stopě basy vložíme kompresor a do jeho vstupu zapojíme kopák. V okamžiku kdy se kopák ozve, ztiší na chvilku basu. Tak získá kopák více prostoru a je konkrétnější.

Kontrola dynamiky

Posledním velkým pomocníkem je kompresor. Na něm u basů nešetříme. Pokud má být bas konkrétní, měl by mít konstantní dynamickou obálku. To znamená, zvuk by neměl mít příliš velké výkyvy v dynamice. Kompresor navíc dokáže zvuk zhutnit a přidat mu více energie.

Pokud chceme jít ještě o krok dál, můžeme použít specifičtější procesor jako je Envelope Shaper v Cubase nebo Transient Designer (obecný název pro stejný proces). Tyto procesy dokáží dodat více energie nástupní části zvuku a tak jí ucho v mixu lépe zachytí.

Video

Jak míchat Basy? (3 základní frekvenční pásma mixu)