Jak míchat středy? (3 základní frekvenční pásma mixu)

Jak míchat středy? (3 základní frekvenční pásma mixu)

V třídílné sérii 3 základní pásma mixu se díváme na jednotlivé frekvenční oblasti ve kterých se při úpravě nahrávky pohybujeme. V této části se podíváme na středy. Proč jsou klíčové pro srozumitelnost a celkový balanc nahrávky? Jak ovlivňují výsledný zvuk?

Proč jsou středy duší mixu?

V druhé části minisérie 3 základní frekvenční pásma mixu se podíváme na mix středových frekvencí. První díl série byl věnován basům, které jsou pro mix fundament. Pokud hledáme pásmo, které je pro mix nejdůležitější, jsou to středy.

Definice středů

Středy můžeme rozdělit na tři části. Celé pásmo středů je poměrně široké a v každém z nich cílíme na jiné věci.

Nižší středy 250 – 500 Hz

V této části se nacházejí základní tóny, první až druhé harmonické nástrojů. Jedná se o oblast, která dodává mixu hutnost a plnost.

Středy 500 – 2000 Hz

Velmi důležité pásmo, které by se ještě dalo dělit na frekvence od 500 Hz do 1000 Hz a výše. Zde leží pásma, která zvyšují prezenci nástrojů v mixu. Dolní část cca okolo 700 Hz jsou nazální frekvence, které mohou působit rušivě, ale někdy dobře nahradí frekvence položené výše, které jsou buď obsazené jiným nástrojem, nebo jsou již příliš ostré.

Vyšší středy 2 – 10 kHz

Dolní část tohoto pásma cca 2 – 4 kHz jsou pásma prezence a průraznosti. Mix lze otevřít a nechat v něm více lesku. Výše položená část dodává mixu více jiskry, ale nalezneme zde i problematické informace jako jsou sykavky.

Proč jsou středy tak důležité? Existují hned 3 důvody.

Ve středech hraje vše

Většina nástrojů i umělých zvuků zasahuje alespoň částečně do středových frekvencí. Basové zvuky/nástroje mají zpravidla přesah i do oblasti středů. I zvuky jako kopák či basa jsou zde přítomné. To samé platí o zvucích na opačné straně spektra. I zde zvuky alespoň částečně do této oblasti zasahují. Např. činely jsou relativně frekvenčně široké zvuky a nalezneme je i hluboko ve středech, přesto, že jejich těžiště vnímáme ve výškách.

Jinak řečeno, na rozdíl od basových pásem a výšek kde se nachází pouze určitá část informací, ve středech je prezentováno vše. Z toho také vyplývá, že v této oblasti je největší „tlačenice“ o místo.

Středy slyšíme nejlépe

V prvním videu o basech jsme se dívali na tzv. Fletcher Munsen křivky. Tato informace je klíčová. Víme z ní, že sluch není lineární a některé frekvence slyšíme lépe než jiné. Právě středy (v tomto případě rozmezí 2 – 4 kHz) jsou frekvence na které je lidský sluch nejvíce citlivý. Proto je třeba tomuto pásmu věnovat pozornost.

Středy zbydou vždy

I dnes narazíme běžně na situace, kdy přehrávací média nedokáží plně přenést celé frekvenční spektrum beze ztrát. Např. pustíte si nahrávku přes telefon, nebo notebook. Tato zařízení nedokáží přenést zpravidla basy a je zde také úbytek na vysokých frekvencích. To co v poslechu zbyde vždy jsou právě středy. Pokud tedy o okrajová pásma přijdeme, opět je třeba se postarat o to, aby pole středů bylo vybalancováno správně.

Mix středů

Podobně jako u basů je třeba ve středech zvolit vhodnou formu separace. Jak uvádím výše, středy jsou velmi exponované místo, kde máme největší přetlak o místo. Je tedy třeba vytvářet v jednotlivých zvucích „kapsy“ do který budeme vkládat zvuky ostatní.

Také se zbavit frekvencí, ve kterých je slyšet krabicovost a neznělost. Pro separaci opět můžeme sáhnout i k sidechain procesům, které zvuk upravují dynamicky.

Video

Jak míchat středy? (3 základní frekvenční pásma mixu)

SHARE IT:

Comments are closed.