Téměř rok vám moje příspěvky pomáhají s vytvářením lepších nahrávek v domácích studiích. Podstata nahrávání neleží v objevování „velkých tajemství“ slavných zvukařů. Konzistentní přístup a strategické zaměření na správné věci jsou klíčem k dobrým nahrávkám.

Jak můžeme zlepšovat své nahrávky ?

Tento příspěvek vznikl na základě emailu od čtenáře blogu Václava.

Dobrý den,

Po pár mixech, jsem se rozhodl nahrát sám sebe. Zde je výsledek. Není to dokonalé, už teď vím co bych udělal třeba jinak, ale na danou chvíli a daný moment jsem udělal vše.

Nahrávka a video kterou Václav vytvořil.

Výborná ukázka toho, jak lze se správným přístupem vytvořit skvělou nahrávku i v domácím studiu.

Jaká lekce z toho plyne pro práci ve studiu?

Uvažovat jinak

Podstatné říká Vašek sám – začal o nahrávání uvažovat jinak. Zbavil se omezujících bariér, které si v domácích studiích klademe sami.

Dovolte mi zmínit ty nejčastější:

Předně, věc nejčastěji – špatný mentální přístup k celému nahrávání.

Jak uvádím v ebooku Strategie domácího nahrávacího studia, hledáme řešení tam kde ve skutečnosti není.

Zaměření na vybavení

Zaměření na vybavení studia přináší problém, kdy se naše pozornost ubírá špatným směrem.

Přehlížíme skutečné důvody proč náš mix/nahrávka nehraje dobře.

Klademe si otázky typu:
– Jaký je nejlepší mikrofon pro nahrávání zpěvu?
– Jaký je nejlepší nahrávací software?
– Jaký je nejlepší plugin pro zvuk bubnů?

Správně by jsme se měli ptát:
– Jak nastavit mikrofon,který mám aby byla nahrávka zpěvu co nejlepší?
– Jak dobře umím ovládat svůj nahrávací software, aby moje práce probíhala co nejefektivněji v co nejkratším čase?
– Jak nastavit tovární pluginy v DAW abych dosáhl kýžené představy o zvuku bubnů?

První přístup vede pouze k odklonění naší pozornosti od nahrávání. Pravděpodobně skončí pátráním na internetových fórech. Ve skutečnosti nás ale nic nenaučí.

Naopak správné otázky nás posouvají k samotné akci. Naučíme se mnohem víc, pokud soustředíme pozornost na to co sami můžeme udělat.

Konzistentní přístup

Velkým problémem nejen v domácím studiu je v dnešní době zůstat vytrvalý a soustředěný. Pokud se nám hromadí v počítači nedokončené projekty, protože se stále vrháme do nových nebo protože nemáme chuť/čas/energii/vůli dokončovat ty rozpracované vede k situaci, kdy nejen že na konci dne nemáme nic hotového (což je samo o sobě frustrující a demotivující) ale naše zvukařská dovednost se nerozvíjí.

Protože většina z nás má pouze omezený čas, který na své studio máme, je konzistentní a cílený přístup důležitý.

Jeden dokončený projekt nám poslouží lépe než deset nedotažených nahrávek. Nejen proto,že můžeme výsledek použít pro naší prezentaci, ale i pro zmíněný důvod výše – jen dokončená nahrávka naše zvukařské schopnosti posouvá dále.

Proto před vstupem do studia vypněte telefon, email, odhlaste se ze sociálních sítí a pracujte pouze na aktuálním projektu. Vytvořte si deadline a ten se snažte dodržet stůj co stůj.

Jednoduchost

Stejně jako předešlé body – narážím na omezené možnosti, které ve studiu máme. Čas je pro většinu z nás ta nejcennější komodita, její ztráta je nenahraditelná. A kdo ve studiu pracuje dobře ví, jak v něm čas rychle utíká:)

Proto je třeba mít vše nastavené co nejjednodušeji, tak aby nás nic nezdržovalo od samotného cíle – nahrávání. I když na fotkách z velkých studií můžeme vidět kvanta vybavení a složitého zapojení v realitě je to pro nás v domácím studiu spíše překážka.

Čím složitější systém používáme, tím je náchylnější na chybu. Platí to jak o hardware tak software.

Klasickým příkladem je nahr. software přecpaný pluginami. Takový stav nám nepomáhá k lepšímu mixu. Vyberme si dva nebo tři zástupce daných efektů a ty se naučme používat co nejlépe. Nejen že se vyhneme neustálemu nastavování a opravování něčeho nefunkčního, ale netrávíme čas zbytečným přemýšlením na tím jaký ekvalizér z těch deseti co máme v systému vlastně použít.

V tomto smyslu se nám vyplatí vybudovat si řád, znát kde co máme, používat presety. Snaha o udržení pořádku u všech komponent studia.

Děláme vše sami

Ano, domácí studio je proto domácí, že v něm můžeme pracovat bez nutné přítomnosti někoho dalšího. Ano, je možné v něm si vše udělat sám. Technologicky je možné bez problému nahrát „jednomužně“ cokoliv.

Nenechme se ale mýlit tím jak je termín „domácí studio“ jazykově zavádějící. Právě možnosti, které máme díky technologiím, nám umožnující pracovat plně profesionálně. Dnes tedy domácí studio znamená prostředí pro tvorbu plně profesionálně znějící nahrávky.

Ano, pokud pracujete na demu, je domácí studio výborný nástroj. Ale pro skutečně barevnou nahrávku je i v domácím studiu lepší najít si spolupracovníky.

Nepodléhejme klamné představě, že umíme vše nejlépe. Od basové linky pro aranžmá dechové sekce či smyčcového kvartetu, po mix a mastering. U mnoho z nás (mě osobně nevyjímaje) je to často otázka ega. Přitom tím zbytečně degradujeme vlastní práci u které chceme aby byla co nejlepší.

Nechte se správně „ovlivnit“ někým, komu důvěřujete, nebo prostě někým lepším. Mnohokráte jsem byl sám překvapen s kolika skvělými nápady moje okolí přišlo.

Budujte si tým lidí, kterým věříte a spolupracujte s nimi.

Posloucháme očima

Práce se zvukem je v drtivé míře práce v počítači. A ten nám dává o zvuku mnoho informací vizuálně. To může naší pozornost odvádět od poslouchání ke sledování zvuku očima.

Grafy, měřáky to vše jsou velmi užitečné věci jak zvuk analyzovat. Je to ale vždy jen vodítko, vždy by měli být posledním arbitrem zvuku naše uši.

Podobně, pokud hrající hudebník nekouká na obrazovku monitoru, podá většinou lepší výkon, protože je soustředěný na hudbu samotnou. Neřeší tolik nedokonalosti svého výkonu, např. přirozené kolísání timingu.

Berte vizuální výstup zvuku jako pomocníka, který by ale neměl být hlavním rozhodovacím prvkem při vaší práci se zvukem.

Odstranění všech nedokonalostí

Práce v počítačích nám dává maximální kontrolu nad formální stránkou nahrávky. Mnoho hudebníků i zvukařů to pochopili jako možnost chirurgicky odstranit z nahrávky jakoukoliv nedokonalost.

Editační úprava nahrávek je samozřejmě legitimní nástroj moderního způsobu nahrávání. Neměl by ale překračovat estetickou stránku věci. Je to samozřejmě individuální věc.

Faktem je, že mnoho nahrávek od 50 až do 70 let často trochu neladí nebo rytmicky „plavou“ a přesto jsou oblíbené dodnes.

Snaha nahrávky vyčistit od „lidského faktoru“ může vést k naprosté sterilitě a hudební nudě.

Není třeba vše srovnat dokonale s klikem metronomu a mít vše super doladěné. Naopak, pokud máme např. v demo verzi část, která má správný náboj, náladu, nebojme se takový part použít.

Nechte hudbu přirozeně dýchat, nesnažte se odstranit z ní lidský „feel“ za cenu dokonalého timingu nebo doladění.

Můžete se podívat na tuto skvělou stránku The Beatles Anomalies List: What Goes On. Najdete tam informace o „nedokonalostech“ nalezených v písních kapely Beatles. Nejde samozřejmě o vyhledávání každé chyby – ale o demonstraci, že hudba je živý element.

A to jí dodává její náboj a podmanivost.

Jak mít lepší nahrávky v domácím studiu?